Jak může reforma copyrightu s články 11 a 13 změnit internet?

Jak by články 11 a 13 mohly v praxi změnit internet? Lupa.cz přinesla několik základních otázek a odpovědí.

Po několika letech vyjednávání a lobbingu se kontroverzní směrnice o autorském právu blíží k poslednímu milníku. Pokud projde hlasováním v Evropském parlamentu, které má proběhnout nejspíš 26. března nebo krátce poté, zdolá i poslední překážku a bude v EU platit.

Bitva o podobu ochrany autorských práv ale nebude zdaleka u konce. Členské státy totiž dostanou dva roky na to, aby směrnici začlenily do svých národních zákonů. Protože norma dává poměrně velký prostor pro výjimky či výklad některých pojmů, dají se v národních parlamentech očekávat další velké debaty a snahy lobbistů prosadit své zájmy.

Česká, slovenská, dánská či německá Wikipedie dnes (ve čtvrtek 21. března) proti reformě uspořádaly „stávku“ a jejich weby jsou po celý den nedostupné. Podobně jako většina odpůrců směrnice protestují zejména proti článku 11 a článku 13, které mají potenciál výrazně proměnit fungování řady internetových služeb.

Protože je kolem směrnice pořád celá řada nejasností, pokusíme se v následujícím textu pokud možno jednoduše odpovědět na základní otázky, které se jí týkají.

Proč reforma autorského práva v EU vznikla?

Základním účelem návrhu, který Evropská komise předložila 14. září 2016, byla snaha o úpravu starých pravidel pro digitální prostředí a také o sjednocení pravidel pro ochranu autorských práv v EU – proto se taky směrnice celým jménem nazývá „o autorském právu na jednotném digitálním trhu“. Členské státy mají ve svých národních zákonech řadu výjimek, které se ale stát od státu liší. Tento stav má směrnice napravit. Za roky vyjednávání a lobbování se ale v některých oblastech výrazně proměnila. Tady si můžete přečíst celý text aktuálního návrhu směrnice (PDF v angličtině).

Celý článek si můžete přečíst na webu Lupa.cz.